Výroba osiva

  • Kukuřice
    Kukuřice
  • Slunečnice
    Slunečnice
  • Řepka ozimá
    Řepka ozimá
Map

Kvalita osiva kukuřice a slunečnice

Jedním z nejdůležitějších článků produkce osiv je laboratorní testování. Po mnohaletých zkušenostech je odrazem vysokého standardu a je směrováno k jedinému podstatnému cíli – zajistit kvalitu produktu určeného zákazníkovi.
V současnosti je kvalita klíčovou záležitostí determinující úspěch či neúspěch na trhu. U porostů určených k produkci osiva je testování a prověřování kvality prioritním úkolem již od samotného setí. Náročná kontrola kvality prostupuje procesem výroby osiv od samotného začátku až po finální prodej.

Interní standardy užívané v rámci společnosti GROUPE LIMAGRAIN jsou přísnější než běžně uváděné oficiální hodnoty. Metody testování jsou založeny na bázi oficiálních zkoušek (ISTA, OECD).

Testy a analýzy

1. klíčivost – intenzita klíčivosti, chladový test (pouze pro kukuřici), růstové a vegetační testy – tyto jsou prováděny za účelem prověření kvality osiva připraveného k distribuci pro zemědělské podniky. Všechny tyto zkoušky poskytují jasnou představu o způsobilosti a předpokladech jednotlivých hybridů pro adaptaci na specifické podmínky jednotlivých zemí. Tyto testy jsou využívany pro stanovení kvalitativního profilu toho kterého hybridu. Pouze v případě, že kvalitativní profil každého vzorku je na vyšší úrovni než standardy firmy LIMAGRAIN (které jsou vyšší než oficiální standardy), může být toto osivo zobchodováno.

2. čistota – poškozená zrna, nečistoty, kalibrace – fyzikální čistota vyprodukovaného osiva může setí jen a jen zjednodušit. Také následný porost je více homogenní. LIMAGRAIN věnuje zvláštní péči čistotě distribuovaného osiva.

3. vlhkost – testy jsou prováděny v průběhu čtyřdenního velice citlivého procesu sušení na 12% vlhkost. Jsou opakovány ještě v průběhu dalšího zpracování a skladování, aby bylo zajištěno, že vlhkost nemůže způsobit žádné škody na vyprodukovaném osivu.

4. hybridní čistota a původ osiva – testování genetiky a původu osiva. Rovněž s tímto zkoušením má LIMAGRAIN historicky bohaté zkušenosti a k těmto účelům používá vysoce propracované metody a standardy. Speciálně v současné době je nesmírně důležité evidovat původ osiva zpětně až na pole, kde bylo vypěstováno.

5. GMO čistota - přítomnost cizích genů. I toto testování je systematickou součástí každé výroby, proto, aby v případě jakéhokoli požadavku mohla být zajištěna a prokázána GMO čistota dotyčného osiva.

Z uvedených informací vyplývá, že při zakoupení osiva značky LG může mít každý zemědělec jistotu o jeho nejvyšší kvalitě.

Agrotechnika a pěstování pšenice ozimé

1.) Setí – termín setí doporučujeme v agrotechnické lhůtě pro danou výrobní oblast v rozmezí od poloviny září do poloviny října. Nejvhodnějším termínem je polovina agrotechnické lhůty, v BVO a OVO do 30.9. v ŘVO a KVO do 10.10. Vzhledem k vysoké odolnosti některých našich odrůd k vyzimování snášejí i pozdnější setí (např. odrůda ILIAS, ANDURIL nebo MAGISTER).

Výsevek – při stanovení výsevku musíme brát v potaz kvalitu osiva (to znamená klíčivost, HTZ nebo hmotnost milionu klíčivých semen), dále technologii pěstování (minimalizace atd.) a samozřejmě půdní a klimatické podmínky. Všeobecně můžeme doporučit při ranějším setí a při podmínkách pro vysokou polní vzcházivost 320 až 360 zrn na m2 (to je 3,2 – 3,6 milionu klíčivých semen na ha), při výsevu v polovině agrotechnického termínu a při dobré polní vzcházivosti (optimální podmínky) 360 – 390 zrn na m2 (to je 3,6 – 3,9 milionu klíčivých semen na ha), při pozdnějším setí a při horší polní vzcházivosti 390 – 450 zrn na m2 (to je 3,9 – 4,5 milionu klíčivých semen na ha). Vzhledem k velké rozmanitosti a různorodosti oblastí bychom u výsevku měli vždy vycházet ze zkušeností s pěstování pšenice v dané oblasti. Předplodina – vynikajících výsledků dosahujeme po zlepšující předplodině. Z našich zkušeností je možné pěstovaní i po obilovině (např. odrůda ANDURIL) při dodržení požadavků na dostatečné zásobení živinami a precizní ochranu rostlin (při pěstování po obilovině je předpoklad vyššího infekčního tlaku houbových chorob, zvláště při minimalizačních technologiích).

Příprava půdy a hnojení před setím – příprava půdy dle používaných technologií a zásobní hnojení dle zásobenosti půdy (musíme brát v potaz také předplodinu a úrodnost půdy - NPK nebo N v amonné formě do 40 kg N na ha ).

2.) Ošetření na podzim – v případě vyššího výskytu škůdců (křísů atd.) zvážit ošetření insekticidy kvůli přenosu viróz.

3.) Hnojení (zde již nebudeme brát v potaz hnojení před setím nebo těsně po zasetí). - regenerační hnojení – provádíme co možná nejdříve na jaře, ve fázi odnožování (BBCH 21 – 29) v dávce 60 – 70 kg N/ha v ledkové formě (tuto dávku můžeme rozdělit – první část co nejdříve na jaře, druhou část v období plného odnožování (BBCH 25).

- 1. produkční hnojení – ve fázi začátku sloupkování (BBCH 31 – 32 – objevení 1.-2. kolénka) ve snadno přístupné formě např. DAM. 40 -60 kg N/ha

- 2. produkční hnojení – ve fázi objevení a rozvinutí posledního (praporcového) listu – pozor na poškození praporcového listu (BBCH 37 – 39), taktéž ve snadno přístupné formě (DAM nebo jiná dusičnanová forma) 40 – 60 kg N/ha

- kvalitativní přihnojení – dle potřeby – počátek metání (BBCH 49 – 51) 20 – 30 kg N/ha

4.) Ochrana rostlin + použití morforegulátorů – použití herbicidů je dáno zaplevelením pozemku (porostu), použití insekticidu je dáno výskytem škůdců – rozhodujeme se dle výskytu škůdců a stupně zaplevelení pozemku (porostu). Morforegulátor:

  • první dávku morforegulátoru (např. Retacel) můžeme aplikovat pro podpoření odnožování v dávce asi 0,5 l/ha (pozor na teplotu – musí být vyšší jak 10oC) – BBCH 21
  • druhá dávka morforegulátoru (Retacel) se používá pro srovnání odnoží a zpevnění rostliny ve fázi začátku sloupkování (objevení první kolénka) DC 30 – 31, v dávce 1 – 1,5 l/ha. Zde je též potřeba vzít potaz odolnost odrůdy k poléhání.

Použití fungicidů:

  • zpravidla provádíme dvě ošetření fungicidem, ale je potřeba vzít v úvahu infekční tlak jednotlivých chorob a odolnost odrůdy k chorobám (např. odrůda ILIAS nebo ANDURIL se vyznačuje výborným zdravotním stavem, přesto doporučujeme provést minimálně druhou aplikaci fungicidu).
  • 1. aplikace – BBCH (29 – 33) provádíme na konci odnožování až do začátku sloupkování abychom ochránili rostlinu proti stéblolamu, padlí rzi a částečně i proti listovým skvrnitostem. Používáme většinou širokospektrální fungicid (např. Karben flo, Juwel Top, Charisma atd.)
  • 2. aplikace – BBCH (51) aplikaci provádíme na začátku metání, abychom ochránili praporcový list a klas. Zde používáme azolový fungicid, který chrání rostlinu po delší dobu (např. Tango
super, Proline, Caramba, Horizon). Účelem je co nejdéle udržet praporcový list a předcházet fusariozám klasu.

Na závěr bychom chtěli zdůraznit, že při volbě vhodné agrotechniky, ochrany rostlin a použití morforegulátoru je vždy důležité zohlednit místní podmínky, stav porostu, infekční tlak chorob, výskyt škůdců a plevelů a povětrnostní podmínky.

Agrotechnika a pěstování jarního ječmene

Již delší dobu se setkáváme s požadavkem, abychom vytvořily jakousi „kuchařku“ nebo návod na pěstování jarního ječmene. Vzhledem k velké rozmanitosti oblastí, kde se pěstuje sladovnický ječmen nejsme schopni vytvořit jednotný systém nebo návod na pěstování našich odrůd.

Vycházíme z informací, které nám poskytli šlechtitelé z Plant Selectu, dále z informací od zemědělských podniků a firem, které pro nás zakládají množitelské porosty a pěstují naše sladovnické ječmeny a jejichž plochy nám byly umožněny sledovat.

Na produkci ječmene jarního se musíme podívat z pohledu na jaké účely bude dále využit. Jestli pro výrobu osiv, pro sladařský průmysl (potravinářský), pro krmné účely. Tomu také musíme přizpůsobit agrotechniku.

1) Při produkci osiv nám tolik nepůjde o kvalitativní parametry jako je obsah N látek (bílkovin), ale spíše nám půjde o to, abychom dosáhli co nejvyššího výnosu při dodržení parametrů osiva – hlavně klíčivosti, ale obsah N látek nebo výtěžnost předního zrna nás nemusí až tolik zajímat.

2) Při pěstování ječmen jarního pro krmné účely nás bude zajímat hlavně výnos a zdravotní stav odrůdy, abychom zajistili kvalitní produkci vhodnou pro krmení, bez obsahů cizorodých látek, plísní atd.

3) Třetí skupina, na kterou jsme se zaměřili, je pěstování ječmene pro potravinářský a hlavně sladařský průmysl. Zde chceme dosáhnout co nejvyššího výnosu při zajištění co nejvyšší sladovnické jakosti a tomu také musíme uzpůsobit agrotechniku pěstování. Musíme zajistit optimální množství dusíkatých látek v požadovaném rozmezí, co nejvyšší výtěžnost předního zrna (nad sítem 2,5 mm), co nejnižší propad (pod sítem 2,2 mm) vysokou klíčivost, ideální vlhkost, co nejnižší obsah cizích látek, příměsí a poškozených zrn, přesně podle požadavků zpracovatele.

AGROTECHNIKA A PĚSTOVÁNÍ JARNÍHO JEČMENE – pro produkci kvalitního sladovnického ječmene

Vychází z obecných zásad pro pěstování sladovnických ječmenů. Musíme si uvědomit, že ječmen má velice krátkou vegetační dobu (90 – 130 dnů), slabý a málo aktivní kořenový systém, který je hlavně v horních 30 cm půdy, má poměrně malou listovou plochu (praporcový list) a proto se hůře vypořádává se všemi stresovými faktory a na základě toho musí být uzpůsobena agrotechnika (předplodina – zařazení do osevního postupu, příprava půdy před setím, setí, hnojení před setím a během vegetace, ochrana během vegetace, atd.).

Rozhodující faktory, které nám nejvíce ovlivní vlastní produkci kvalitního sladovnického ječmene jsou:

  • výběr odrůdy
  • půdní a klimatické podmínky stanoviště
  • průběh počasí v daném roce

Výběr odrůdy

  • můžeme nejvíce ovlivnit (záleží jenom na nás)
  • zde se musíme zamyslet pro koho produkci připravujeme a podle toho vybrat odrůdu, která vyhovuje zpracovateli a je jím preferována. Zjistit preferované odrůdy a z nich si vybrat ty, které se do dané oblasti nejvíce hodí. A z toho pramení druhý bod.
  • měli bychom vzít v potaz plasticitu odrůdy – zda se nám odrůda hodí do našich podmínek nebo ne. Zde můžeme vycházet ze zkoušek ÚKZÚZ, ten na svých pokusných stanicích nebo pokusných místech na šlechtitelských stanicích, ve všech výrobních oblastech hodnotí odrůdy – a to jak po stránce výnosů, tak po stránce zdravotního stavu a pozorováním různých znaků během vegetace (jako je počet rostlin na m2, poléhání a lámání stébla atd.). Dále na základě informací od šlechtitelů a na základě informací získaných pozorováním množitelských i běžných ploch pěstování můžeme odvodit, kam se která odrůda více či méně hodí.

Půdní a klimatické podmínky stanoviště

  • můžeme částečně ovlivnit
  • zde musíme brát v potaz, ve které výrobní oblasti se nacházíme, jaká je úrodnost půdy, zásobení půdy jednotlivými živinami, propustnost půdy (písky nebo naopak jíly). Dále jaká je expozice terénu. Jaký je normální průběh počasí v dané lokalitě, jestli se nacházíme ve srážkovém stínu, nebo jestli zde máme nadprůměrné množství srážek. Jak brzy stihneme zaset – délka sněhové pokrývky, jestli je to výsušné stanoviště atd. Těmto všem faktorům můžeme přizpůsobit agrotechniku pěstování – to znamená hnojení, ošetření během vegetace (ve vlhčích oblastech pozorovat infekční tlak chorob a podle toho ošetřovat, nebo volit odrůdu odolnější vůči té které chorobě).

Průběh počasí v daném roce

  • nemůžeme ovlivnit
  • tento faktor nemůžeme ovlivnit, ale tento faktor může velice ovlivnit výslednou produkci. Např. jarní přísušky – nerovnoměrné vzcházení, špatné odnožování a následná redukce odnoží. Dlouhá sněhová pokrývka – pozdní setí. Deště během sklizně, které nám velice negativně ovlivní kvalitu produkce atd. Průběh počasí má samozřejmě také výrazný vliv na infekční tlak chorob a škůdců – ale s tímto faktorem se dokážeme vyrovnat vhodně zvolenou ochranou rostlin. Za poslední dva roky jsme se setkali s ovlivněním produkce právě těmito faktory. V roce 2006 to byly srážky během sklizně a došlo k následnému porůstání zrna a snížení kvality. My jsme se také setkali s problémem, který byl způsoben urychlením sklizně před dešti (sklizeň ještě ne úplně zralých porostů a následné zhoršování klíčivosti). V roce 2007 nám největší problémy způsobilo jarní sucho, které nám výrazně ovlivnilo založení a strukturu porostů (hlavně při vzcházení a odnožování) a dále nerovnoměrné srážky během další vegetace (problémem bylo, že vlivem srážek došlo k rychlejšímu růstu a prodlužování internodií a řada porostů nám polehla, nehledě na množství a intenzitu srážek v jednotlivých oblastech a došlo také k podrůstání porostů a tvorbě nových odnoží, které nám následně komplikovaly sklizeň, v extrémních případech jsme byli nuceni porosty desikovat. Zkoušky klíčivosti nám zatím ukázali, že produkce z desikovaných porostů nemá problémy s klíčivostí).

VLASTNÍ PĚSTOVÁNÍ

Zařazení v osevním postupu a předplodiny

  • nejlepší předplodinou by byla okopanina (cukrovka, brambory) – problémem je redukce ploch s cukrovkou (na Hané), ale nejčastěji se v osevních postupech setkáváme se zařazením ječmene po obilovině nebo kukuřici. Při zařazení v osevním postupu po obilovině (kukuřici) musíme brát v potaz vyšší infekční tlak chorob a vyčerpání N z půdy. Jako dobré předplodiny se nám osvědčily řepka ozimá a mák.

Příprava půdy a zásobní hnojení

  • vždy záleží na technologii pěstování, kterou používají jednotlivé pěstitelé. Všeobecně doporučujeme pod jarní ječmeny provádět na podzim orbu, zvláště po horších předplodinách (obiloviny, kukuřice), aby došlo k zapravení posklizňových zbytků a snížení rizika výskytu chorob z posklizňových zbytků.
  • zásobní hnojení (hlavně P a K) budeme provádět na základě rozborů půdy a obsahu těchto živin v půdě.

Setí

  • všeobecně se dá říct, že sejeme co nejdříve na jaře, jakmile nám to podmínky dovolí. Půda musí být dostatečně vyzrálá, dáváme pozor abychom ječmen nezamazali – zhoršení vzcházení a špatný počáteční růst. Optimální hloubka setí je 2 – 3 cm (vyséváme tak mělce také proto aby ječmen vlivem UV složky světla co nejvíce odnožil a ze začátku brzdil dlouživý růst).
  • použití certifikovaných osiv – vysoká biologická hodnota osiva, odrůdová čistota (množitelské porosty jsou přehlíženy – počet příměsí je limitován), stanovení osivových parametrů (čistota, klíčivost, HTZ – na základě toho výpočet HMKS a přesnější stanovení výsevku), ošetření osiva mořením – ochrana proti houbovým chorobám (sněti a některé významné hospodářské choroby jako je pyrenofora a helmintosporioza). V neposlední řadě je důležité podotknout, že veškerá produkce, která se využívá k výrobě sladu musí mít dohledatelný původ a zpracovatelé požadují certifikát o původu osiva.
  • stanovení výsevku
    • kukuřičná a obilnářská výrobní oblast - 3,5 – 4 mil. klíč. semen
    • řepařská výrobní oblast - 3,5 – 4 mil. klíč. semen
    • bramborářská výrobní oblast - 4 – 4,5 mil. klíč. semen Při pozdním setí, po nevhodné předplodině (obilovina, kukuřice), při špatných podmínkách (půdních, klimatických) zvyšujeme výsevek asi o 0,5 mil. klíč. semen. Výsevek bychom neměli mít zbytečně vysoký – dochází k přehuštění porostů (optimální porost má kolem 850 až 950 klasů na m2) a potom k následné autoregulaci (zasychání odnoží atd.). Při přehuštěných porostech se setkáváme s dalšími negativními jevy jako je snížení zrn v klase, nižší HTZ a drobnější zrno (malá výtěžnost předního zrna). V neposlední řadě jsou tyto porosty více napadeny houbovými chorobami a trpí na poléhání. Bereme také potaz technologii setí, která je použita. Velice dobře se nám osvědčuje technologie setí na široko.

Hnojení N

  • je velice důležitou součástí kvalitní produkce sladovnického ječmene. Při hnojení N a stanovení dávky N bereme v potaz předplodinu a obsah N min v půdě (provést rozbor půdy – do 30 cm (je zde 90% kořenů ječmene), v době 3. listu (před začátkem odnožování) – rozbory většinou nabízejí dodavatelé hnojiv.
  • počítáme s tím, že rostlina odčerpá z půdy 25 kg N na 1 t výnosu
  • po okopaninách a zaoraném chrástu stanovujeme dávku N 30 – 40 kg čistých živin (bereme také v potaz zda byla okopanina hnojena organickými hnojivy).
  • Po obilovině (kukuřici) používáme dávku 40 – 60 kg čistých živin
  • Po řepkách používáme dávku N kolem 30 kg čistých živin (řepky hnojíme na 160 – 180 kg čistých živin N na ha)
  • v horších podmínkách používáme dávku 40 – 60 kg čistých živin na ha
  • je potřeba také vzít v potaz potřebu rostliny během vegetace – na začátku vegetace (1 – 4 list) potřebuje více P a méně N – takže pokud N dodáváme v hnojivech před setím (150 kg Amofos) nebo pod patu (Amofos 50 -100 kg na ha) volíme formu N, která je hůře přístupná. V době začátku odnožování se poměr otáčí a rostlina potřebuje více N a méně P – volíme snadno přijatelnou formu. Dodržujeme zásadu, že dusíkatou výživu ukončíme ve fázi plného odnožování (BBCH 25).

Na základě našich zkušeností doporučujeme volit spíše nižší dávku N, protože v letošním roce jsme se setkali s tím, že N hnojiva aplikovaná na jaře se v důsledku jarní přísušků velmi pomalu rozkládala a N se začal uvolňovat až po příchodu prvních srážek a do rostliny se většinou dostal až byli asimilační orgány vytvořeny a N se nám ukládal do zrna. Zvýšení N látek má za následek snížení kvalitativních znaků zejména extraktu (zvýšení bílkovin o 1% má za následek snížení extraktu o 1 – 1,3%).

Použití listových hnojiv

  • volíme podle stavu porostu
  • můžeme je aplikovat společně s fungicidy, morforegulátory a stimulátory růstu (např. během odnožování na podporu růstu odnoží).
  • slouží nám velmi rychlému dodání a následnému využití potřebných živin (prvků), využíváme je hlavně při stresových podmínkách a v případech, kdy máme řidší porosty abychom podpořily tvorbu klasu a zrna (v období objevení praporcového listu - BBCH 37(např. Campofort atd.).

Ochrana rostlin během vegetace

  • použití herbicidů – na základě monitoringu plevelů. Přípravky vybíráme podle toho jaký je stupeň zaplevelení porostu a jaké druhy plevelů se nám v porostu objevují.
  • použití insekticidů – na základě výskytu škůdců (např. kohoutek, mšice – přenos virové zakrslosti, bejlomorky nebo vrtalka ječná – např. Decis, Vaztak atd.)
  • použití fungicidů – dle infekčního tlaku chorob v dané oblasti a v daném roce. Většinou provádíme dvě ošetření fungicidy. První ve fázi 25 – 35 BBCH (plné odnožování až sloupkování – hmatné 3. – 6. kolénko). Druhé ošetření ve fázi BBCH 49 - 51 (viditelné osiny – metání – první viditelný klásek klasu). Ochranu fungicidy můžeme přizpůsobit danému roku – průběh srážek, teplot, infekční tlak jednotlivých chorob a na základě toho volíme systém s jedním, dvěma, a v případě vysokého infekčního tlaku chorob, se třemi ošetřeními fungicidy (používáme kombinace Juwel Top + Tango super, Fandango + Proline, Amistar + Archer, Avanti + Charisma, při třech ošetřeních, u odrůd, které trpí na padlí, používáme Atlas + Juwel Top +Tango Super nebo Fandango + Horizont + Proline).

Použití morforegulátorů a stimulátorů růstu

  • ošetření morforegulátory (Cerone, Terpal atd.) používáme hlavně na vyrovnání odnoží a zpevnění stébla aby nedošlo k poléhání – aplikaci bychom měli provádět v období začátku sloupkování, kdy je hmatné první až druhé kolénko (účelem je zkrátit internodia a zpevnit je). Můžeme tuto dávku rozdělit na dvakrát.
  • při aplikaci těchto přípravků je nutno brát v potaz průběh počasí – rok 2007 – nejdříve rostliny rostly pomalu a nebyla potřeba ošetřovat (proto byla použita jen nižší dávka na srovnání odnoží na konci odnožování), po prvních srážkách došlo k rychlému růstu a prodlužování internodií (byla použita druhá dávka na zpevnění stébla). Použití jednotlivých přípravků bylo použito na základě návodů nebo po konzultacích s prodejci.
  • výhodné je použití těchto stimulátorů pro překonání stresových podmínek, rychlejší regenerace porostů po poškození, stimulují nám výnos a kvalitu (např. Atonik, Sunagreen, Rexan, Almiron – aplikaci můžeme provádět několikrát během vegetace – 1. aplikace ve fázi 22 – 29 – během odnožování, 2. aplikace ve fázi 37 – 51 – objevení posledního listu až začátek metání, Sunagreen můžeme aplikovat ještě ve třetí dávce na konci kvetení – BBCH 69) – pro aplikaci těchto látek se rozhodujeme na základě stavu porostu.
  • použití stimulátorů růstu – na odstranění neproduktivních odnoží – aplikace Sunagreenu – posílení plodných odnoží (rostlina se zbytečně nevyčerpává).
  • náklady na stimulátory růstu činí asi kolem 160 (Sunagreen) – 360 (Atonik) Kč na ha.

Sklizeň a posklizňová úprava

  • velmi důležité je minimalizovat mechanické poškození zrna.
  • sklízet v optimální vlhkosti
  • brát v potaz stav porostu před sklizní – podrůstání, zelené kolejové řádky, polehlé porosty.
  • při manipulaci se zrnem a při jeho skladování je nutné předcházet mechanickému i biologickému poškození. Maximální vlhkost skladovaného osiva nemá překročit 15%, osivo je potřebné aktivně provětrávat. Při vyšší vlhkosti musíme velmi opatrně dosoušet.
  • v průběhu skladování je nutno pravidelně kontrolovat jeho teplotu, vlhkost a výskyt skladištních škůdců a v případě potřeby učinit potřebná opatření, aby nedošlo ke znehodnocení a ztrátám.

Jen dodržení celého komplexu agrotechnických zásad od přípravy půdy až do sklizně a skladování může vést k dobrému výnosu a jakosti sklizeného zrna jarního ječmene.

Pěstitelské vlastnosti našich vybraných odrůd sladovnického ječmene

  • Kangoo
  • Aktiv
  • Bojos
  • Radegast
  • Blaník
  • Malz