Vysvětlivky : Ječmen

Proč Češi tolik milují svoje pivo?
Vysoká spotřeba piva na osobu za rok se vztahuje k jeho specifickým vlastnostem. Dokonce už staří čeští sladaři tvrdili, že dobré pivo musí nutit do další konzumace. Ačkoli je evidentní, že množství konzumovaného piva je ovlivňováno řadou faktorů, vliv typu piva na konzumaci nemůže být v žádném případě vyloučen. V 19. století, na území dnešní České republiky, vznikl typ piva nazývaný český nebo plzeňský. Jeho místní, ale i celosvětový úspěch nemůže být spojovaný jen s obchodním talentem prodejců a účinnou reklamou. Ale při dnešním vlivu médií může být zákazník reklamou ovlivněn. V 19. století byl však vliv reklamy daleko nižší a pověst piva českého typu musela být připsána jeho schopnosti nutit zákazníky znovu se napít. Tento typ piva v České republice stále vítězí a tomu odpovídá vysoká konzumace piva na osobu a za rok.
České pivo
Většina „ležáků“ vyráběná v západní Evropě a severní Americe jsou původně odvozeny z piva českého typu a v řadě případů se pro ně používá také označení „pils“ (plzeňský). Realita je ale taková, že tato piva se od původního v podstatě liší. Hlavní představitel piva českého typu je tradiční světlý 12o ležák. Jeho nejvýznamnější vlastnosti jsou silná intenzivní hořkost a pomalá slábnoucí hořká chuť. Typ českého piva by měl také mít slabou vůni, silnou chuťovou plnost a ostrost, excelentní pěnivou sílu a relativně nízký obsah alkoholu.
Odrůdy vhodné na výrobu českého piva
Komise hodnocení kvality odrůd sladovnického ječmene spolu s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Brně se rozhodla v roce 2003 představit novou kategorii „sladovnický ječmen vhodný pro výrobu českého piva“ . Důvodem pro toto rozhodnutí byl určitý tlak (hlavně ekonomický) na vyloučení ze sortimentu takových odrůd, které mají nízký stupeň prokvašení přinášející vyšší zbytkový extrakt tolik typický pro pivo českého typu. Komise stanovila, že odrůda Tolar (registrovaná v ČR v roce 1997) nejlépe splňuje požadavky na výrobu českého piva. Jiné odrůdy, vhodné pro výrobu českého piva, jsou Malz (reg. 2002), Bojos (reg. 2005), Radegast (reg. 2005) a Blaník (reg. 2007).
Odkud pocházejí nejlepší české odrůdy sladovnického ječmene?
Odrůdy Tolar, Malz, Bojos a Radegast byly vyšlechtěny firmou Plant Select v Hrubčičích nacházející se ve východní části republiky v úrodném kraji - na Hané. Tento region patří díky kvalitním půdám a klimatickým podmínkám k nejlepším a nejvhodnějším pro pěstování sladovnického ječmene v České republice.
Mezi mnoha dalšími úspěšnými odrůdami z Hrubčic byla světoznámá odrůda Rubín po mnoho let synonymem nejlepší sladovnické kvality a nejpěstovanější odrůda v bývalém Československu. Odrůda Rubín byla mimo jiné též vyvážena do Japonska.
Velkou roli ve šlechtění jarního ječmene měl docent Josef Bouma, autor odrůdy Diamant (1965). Odrůdy vycházející z odrůdy Diamant se nazývají odrůdy diamantového typu a jsou charakteristické zkráceným stéblem. Další velmi významnou osobou českého šlechtění jarních ječmenů byl Ing. František Minařík. Ten vedl šlechtění jarních ječmenů v Hrubčicích po dlouhou dobu a rozpracoval diamantovou řadu. Na jeho počest dostala jedna z hrubčických odrůd jméno Famin (František Minařík).
Úspěšným pokračovatelem pánů Minaříka a Boumy se stal pan inženýr Petr Svačina, v současné době vedoucí šlechtitel jarního ječmene. Dovedl k registraci odrůdy, kterým dal základ Ing. Minařík – Jaspis (1986), Perun (1987), Heran (1992), Primus (1995) a Granát (1995).
Ing. Petr Svačina je autorem známých odrůd, Famin (1996), Tolar (1997), Heris (1998), Malz (2002), Ebson (2002), Bojos (2005) a Radegast (2005). Název nové a perspektivní odrůdy Bojos (2005) vznikl zkrácením jména Bouma Josef. Odrůda tak ponese ve svém jméně vzpomínku na dalšího velkého šlechtitele.
Cílem hrubčického šlechtění jarních ječmenů jsou sladovnické odrůdy s vysokou sladovnickou kvalitou a velmi dobrými pěstitelskými a agronomickými vlastnostmi, jako jsou vysoký výnos a velmi dobrá odolnost vůči chorobám, ovlivňující nižší použití agrochemikálií. Před vyšlechtěním odrůd Tolar, Bojos, Malz a Radegast probíhala dlouhotrvající spolupráce a diskuze s nejvýznamnějšími českými pivovary. Cílem stále zůstává vyšlechtit sladovnické odrůdy odrážející silné stránky tradičního českého piva – harmonickou tradiční chuť, stabilní pěnu a velmi vysoký stupeň pitelnosti.
Zdroj: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.